jeho hlavním problém je, že svoji osobní zkušenost nepřiměřeně zobecňujete. Je jistě řada fyzikářů, vy mezi nimi, kteří učí fyziku zajímavě a skvěle. A v ostatních předmětech je to stejné. Ale je nejspíš víc takových, kteří z řady různých důvodů učí fyziku a podobně i ostatní předměty, ve zkratce řečeno, blbě. Nejspíš je ani neznáte, ale kolik různých fyzikářů (fyzikářek) jste skutečně viděl učit na jiných školách, gymnáziích, základkách. Myslím máhodně vybraných fyzikářů, ne těch, co jezdí na školení a semináře. Píšete „Z mých kolegů prakticky nikdo učebnice ve výuce nepoužívá.“ – které kolegy myslíte? Zmiňujete Macháčkovy učebnice, jistě jsou skvělé, ale zjistěte si, jaký mají podíl na trhu.

Dobří učitelé se cítí podobnými články jako napsal pan Švehla dotčeni, v jejich třídách se nic podobného neděje. Ale běžte se podívat někam jinam, poptejte se třeba kolegů, kteří mají děti ve škole, přečtete si nějaké diskuse rodičů o škole, podívejte se do statistik. Kde se třeba berou ty děti, které neuspějí u maturity z matematiky, vždyť jsou to často příklady pro základní školu. Kdopak je učil, na základce, na střední? Nebo děti se čtenářskou gramotností na stupni 0 nebo 1 podle PISA. Že to je Gaussovka, tak proč jich mají ve Finsku 4x míň. Kde se berou ty děti, o nichž píšete, že „si stěžují, jestli by se radši nemohli něco naučit zpaměti.“ S nechutí rozumět a s touhou něco se učit zpaměti se nikdo nerodí.

————

„Ale v tomto bodě je fyzika (dělaná rozumně, ale to platí pro cokoliv) zcela nevinně.“ Ano, pokud je dělána rozumně, viz výše.

„Osobně také věřím na to, že bychom se měli místo budování znalostí (toho, co si má student zapamatovat) věnovat budování dovedností (toho, co student dokáže dělat).“ A co vaši kolegové třeba i u vás ve škole, také tomu všichni věří? A činí podle toho? Nebo se přizpůsobují požadavkům často nesmyslným systému (nebo přijímacích zkoušek).

„Správným řešením určitě jsou volitelné semináře, na nich je nejlepší atmosféra, motivace, pracovní prostředí. Otázkou ale je, kdy s nimi začít. Znám příliš mnoho studentů, kteří ještě po druhém ročníku gymnázia tápali, čím by se vlastně chtěli zabývat a nechtěli si volbou seminářů zavřít dveře do opačné části spektra „akademického vzdělání“.

A vy to tedy víte lépe než oni, nebo to lépe vědí v NÚVu? Studentům můžete radit, ale zodpovědnost za rozhodnutí musí nést oni. Viz Feřtekův blog: http://www.respekt.cz/spolecnost/studenti-se-nechteji-bavit-ale-mit-vliv-na-to-co-se-uci

————

„Z pohledu fyzikáře jsou noční můrou především lékařské fakulty – kvůli nim jako bych učil dvě různé fyziky“

A proč to tedy tak neuděláte. Jedna volitelná fyzika pro ty, co se hlásí na LF (bohužel). A druhá VOLITENÁ, pro ty kteří chtějí rozumět indukci a teorii relativity. A ostatní vystačí s tím, co se naučili nebo také nenaučili na základce. Poptejte se třeba svých kolegů z humanitních oborů, kolik z nich umí látku základní školy z fyziky, chemie, matematiky. A jsou s tím dobře živi v tomto světě :-).

————-

„A pokud je mi známo – podobný problém mají společenské vědy a jejich vazba na právnické a ekonomické fakulty: zajímavé věci se nestíhají, protože je třeba probrat všechno to, co může být u přijímacího řízení použito.“

To je vám ovšem známo špatně. Většina ekonomických fakult bere vcelku každého, a pokud něco tak sítem je matematika. A už léta právnické fakulty užívají především test obecných studijních předpokladů od společnosti Scio, ten je znalostí zcela prost, a test základů společenských věd také od Scio, ten se snaží, jak mu to RVP dovoluje, množství nutných znalostí omezit a spíše sledovat dovednost se znalostmi nakládat. Jak ale vlastně sám konstatujete, na výuku společenskovědních předmětů to velký vliv nemá. Takže mám obavu, že ani změna přijímacích zkoušek na LF by mnoho nezměnila. Ono totiž biflovat znalosti spoustě učitelů vyhovuje. A jsme zase na začátku.

Na rozdíl od vás si myslím, že hlavním problém je toto: „Jediné, co totiž rodič doopravdy od gymnázia očekává je, že se dítě dostane na dobrou vysokou školu a absolvuje ji.“ A pokud se toto nezmění, budou školy nuceny dělat zhruba to, co kritizuje pan Švehla. Jen nemnozí učitelé se tomu postaví.

V mém textu se píše, že v 90. letech začal trend, kdy mohli učitelé rozhodovali o tom, co budou učit. Dnes naopak se stát snaží své zadání posilovat. Z textu tedy nevyplývá, že by byly školy v 90.letech svobodné. Řeč je o trendech.

2) Úroveň výuky fyziky odvozuji z učebnic, požadavků rámcového vzdělávacího programu, z debaty se studenty, s rodiči, četby dalších ohlasů v médiích.

3) Fakt, že jeden učitel umí přetavit abstraktní požadavky do záživného výkladu, zřejmě nebude znamenat, že to dokáží všichni učitelé. Podstata problému je ale v pojetí, že předměty jako fyzika nebo chemie (nebo třeba filosofie, kdyby se učila v podobném rozsahu) se mají ve stejném objemu učit všichni studenti bez ohledu na jejich zájmy a schopnosti.

4) Nepsal jsem, že se dá cokoliv najít na internetu. Psal jsem, že školy mají zásadně orientovat svojí snahu na učení dovedností, které se nedají majít na internetu, tzn. porozumění problémům, souvislostem, schopnost vlastní interpretace podstatných věcí. A ano, to se lépe dělá ve společenských vědách. Pro přírodní ale platí bod 3) – učit se je např. ve dvou formách: základní pro všechny a pokročilé jen pro studenty, které fyzika zajímá.

5) O problému, který představuje maturita a přijímací zkoušky, se v textu píše. A to, že by se na gymnáziích mělo učit méně a lépe, je – aspoň takový byl záměr – podstatou celého mého textu.
Marek Švehla

Dobří učitelé se cítí podobnými články dotčeni, ale běžte se podívat někam jinam, poptejte se třeba kolegů, kteří mají děti ve škole, přečtete si nějaké diskuse rodičů o škole, podívejte se do statistik. Kde se třeba berou ty děti, které neuspějí u maturity z matematiky, vždyť jsou to často příklady pro základní školu. Kdopak je učil, na základce, na střední? Kde se berou ty děti, o nichž píšete, že „si stěžují, jestli by se radši nemohli něco naučit zpaměti.“ S nechutí rozumět se nikdo nerodí.

„Ale v tomto bodě je fyzika (dělaná rozumně, ale to platí pro cokoliv) zcela nevinně.“ Ano, pokud je dělána rozumně, viz výše.

„Osobně také věřím na to, že bychom se měli místo budování znalostí (toho, co si má student zapamatovat) věnovat budování dovedností (toho, co student dokáže dělat).“ A co vaši kolegové třeba i u vás ve škole, také tomu věří? A činí podle toho?

„Správným řešením určitě jsou volitelné semináře, na nich je nejlepší atmosféra, motivace, pracovní prostředí. Otázkou ale je, kdy s nimi začít. Znám příliš mnoho studentů, kteří ještě po druhém ročníku gymnázia tápali, čím by se vlastně chtěli zabývat a nechtěli si volbou seminářů zavřít dveře do opačné části spektra „akademického vzdělání“.“
A vy to tedy víte lépe než oni, nebo to lépe vědí v NÚVu? Studentům můžete radit, ale zodpověnost za rozhodnutí musí nést oni. Viz Feřtekův blog: http://www.respekt.cz/spolecnost/studenti-se-nechteji-bavit-ale-mit-vliv-na-to-co-se-uci

„Z pohledu fyzikáře jsou noční můrou především lékařské fakulty – kvůli nim jako bych učil dvě různé fyziky“
A proč to tedy tak neuděláte. Jedna volitelná fyzika pro ty, co se hlásí na LF, bohužel. A druhá VOLITENÁ, pro ty kteří chtějí rozumět indukci a teorii relativity. A ty ostatní vystačí s tím, co se naučili nebo také nenaučili na základce. Poptejte se třeba kolegů češtinářů ve sboru na nějakou jednoduchou fyzikální otázku, které vyžaduje porozumění. To jen abyste viděl, kolik běžný člověk z fyziky ví, viz třeba též http://blog.aktualne.cz/blogy/ondrej-steffl.php?itemid=24973, a že tedy pro většinu je výuky fyziky spíše ztrátou času.

„A pokud je mi známo – podobný problém mají společenské vědy a jejich vazba na právnické a ekonomické fakulty: zajímavé věci se nestíhají, protože je třeba probrat všechno to, co může být u přijímacího řízení použito.“
To je vám ovšem známo špatně. Většina ekonomických fakult bere vcelku každého. A už léta právnické fakulty užívají především test obecných studijních předpokladů od společnosti Scio, ten je znalostí zcela prost, a náš základů společenských věd také od Scio, ten se snaží, jak mu to RVP dovoluje množství nutných znalostí omezit a spíše sledovat dovednost se znalostmi nakládat. Jak ale vlastně sám konstatujete, na výuku společenskovědních předmětů to velký vliv nemá. Takže mám obavu, že ani změna přijímacích zkoušek na LF by mnoho nezměnila. Ono totiž biflovat znalosti spoustě učitelů vyhovuje. A jsme zase na začátku.
Na rozdíl od vás si myslím, že hlavním problém je toto: „Jediné, co totiž rodič doopravdy od gymnázia očekává je, že se dítě dostane na dobrou vysokou školu a absolvuje ji.“ A změně toho je třeba pracovat.

„To je ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘“ … Nicméně výzvy proroků zůstávaly oslyšeny, lidé jim zpravidla věnovali pozornost, až když bylo pozdě.

Výzva pana Koupila zůstane docela určitě také oslyšena, na to můžeme vzít jed. Jedním z důvodů je skutečnost, že disciplíny, které zahrnujeme do pojmu „společenské vědy“, jsou záchrannou vestou pro lidi, kteří chtějí/potřebují akademický titul a přitom v disciplínách technicko-přírodovědných jsou nevzdělatelní (na tom slově trvám). Nejsou výjimkou jedinci, kteří humanitní obory studují a OPRAVDU SE CHLUBÍ tím, že např. matematice (a fyzice, a jiným) nikdy nerozuměli a nikdy je neuměli. – K tomu já, mám-li na to prostor, pokud možno dodávám, že humanitní vědy jsou skutečně vyšší level, než fyzika a matematika (ta ubohá služka fyziky). A právě proto, že od nižšího směřujeme k vyššímu a ne naopak, nepřipustil bych k studiu humanitních oborů nikoho, kdo nezískal napřed vzdělání v oborech podřadnějších (matematice, fyzice,…).

Myslím, že pak by mělo školství po problémech.
—
Abych jen nechválil: zdá se mi, článek místy vyznívá v neprospěch budování znalostní a dovednostní báze, tedy šprtání a drilu. Jistě se se mnou autor shodne v tom, že bez základní sady faktů (které je třeba fakt se nadřít zpaměti) nebude nad čím budovat fyzikální vědu.

Můj zrak se též zastavil na pár drobnostech:
na nadbytečné čárce mezi slovy –
„dáváme si pozor na, to,“
a na špatném tvaru zájmena „ona“ ve. pádu –
„skrz ní jen tečou nějaké elektrony“ (patří: skrz ni…)
Taková malá smítka na pravdivém článku.

Zdravím autora.