Voda není k dispozici jen v restauraci, ale skoro kdekoliv. Prakticky všude, kde se předpokládá vyšší počet lidí, obzvlášť turistů, se vyskytují „drinking fountains“ – pítka určená k tomu, aby kolemjdoucí jen uhasil žízeň nebo si naplnil lahev. Nachází se nejen na letištích, ale také na chodbách univerzit, na náměstích, v parcích, vestibulech metra, prostě prakticky všude. Jednu fontánku jsem našel i na ostrově Alcatraz, kde bych veřejnou vodovodní síť asi tak úplně nepředpokládal. U nás je Praha v tomhle bodě určitě dál než zbytek země, rozhodně ale i v Praze je úkol „uhasit žízeň“ mnohem náročnější (přinejmenším finančně) než kdekoliv v Americe, kde jsem pobýval. Možná jsem jen paranoidní, ale mám pocit, že záměr vybudovat poměrně hustou síť fontánek u nás by vyvolal bouři nevole nejen jako tzv. mrhání veřejnými penězi, ale také jako nekalá konkurence restauracím a kioskům, které by jistě zašly na úbytě. (Paralela by tu byla, pokud si vzpomenete na „Internet pro Pražany“ – například zde – a hysterický nářek ohledně toho, jak město za peníze daňových poplatníků nekale vytlačí skutečné podnikatele – providery. Mimochodem, na řadě míst v USA, například kolem zastávek tramvaje v Minneapolis, se můžete zdarma připojit po WiFi na web a byznys stále žije a to docela dobře.)
Velmi blízko veřejné vodě jsou, snad to nikoho nepobouří, veřejné toalety. Možná jen špatně vidím, ale přijde mi, že „vykonat potřebu“ bývá u nás dost veliký problém. V restauraci abyste si nejprve dali kafe, když si u nich chcete „dojít“, na benzince je „klíč u obsluhy“, na nádražích se stále ještě setkáte s institutem hajzlbáby, přičemž úroveň služeb se stoprocentní jistotou neodpovídá zaplacené ceně, i kdyby to byla jen jedna česká koruna. Jedinou záchranou jsou tak velká nákupní centra a to si ještě i v nich občas musíte koupit žeton či lístek, který kabinka spolkne. (Z toho důvodu mám já rád univerzity: nikdo vás nevyhodí a toalety jsou obvykle na první chodbě a v dobrém stavu). Za louží mi přišla síť záchodků mnohem hustší. Public restrooms najdete skoro tak často jako ty drinking fountains, odkazují k nim cedulky a mapy z infocenter, a všude, kde jsem je viděl, jsou zdarma. Vrtalo mi hlavou, jak je možné to vše udržovat v chodu vzhledem k poměrně vysokému počtu bezdomovců v amerických ulicích a napadá mě jediné – městům přijde lepší/levnější řešit údržbu znečištěných toalet než údržbu stejným způsobem použitých veřejných prostranství s mnohem větší plochou.
Za všechno tohle samozřejmě někdo musí platit, ale předpokládám, že si ten někdo (město, restaurace,…) spočítal, že se mu vyplatí vytvořit pro návštěvníka příjemné místo a zanechat v něm dojem, že se sem má cenu vracet. Moc bych si přál, aby některé z těchhle zvyků přeskočily i k nám, ale zkušenost mi říká, že není třeba hýřit optimizmem.
